Silové zvíře můžeme vidět v erbech států a měst. V Čechách se za první erb považuje plamenná orlice dochovaná na pečeti Přemysla Otakara I. z roku 1192. Erb má svůj původ zejména u středověkých rytířů, kteří si označovali své brnění a přilbu.
Heraldická zvířata, to je souhrnné označení pro všechny živočichy, tedy zvířata včetně bájných tvorů a nestvůr, které se vyskytují v heraldice (věda zvyklostí a pravidel tvorby znaků, erbů). Na erbech můžete vidět například lva – symbolizujícího sílu, udatnost a často i krutost. Byl vzorem rytířských ctností, odvahy a bojovnosti. Orel, orlice pak vyjadřují moc, vítězství a vládu. Jsou symbolem velkého rozhledu, ochrany. Ve staré Asii byl orel považován za symbol slunce a jako takový vyjadřoval nesmrtelnost a věčnou vládu. Lidé vždy toužebně vzhlíželi obloze, sami toužili vzlétnout. Ptáci mají volnost, nadhled a jejich obrovská křídla jakoby skýtala nebohému smrtelníkovi ochranu. Drak představuje moc, sílu a krutovládu. Jako symbol se drak často objevuje ve spojení s legendou o sv. Jiřím, jako vítězství dobra nad zlem. V apokalypse je sedmihlavý drak také symbolem sedmi smrtelných hříchů.
Civilní znak by měl vyjadřovat osobnost svého nositele, jeho povahu, záliby anebo například profesi. Nemusíte být zrovna šlechticem, abyste mohli užívat vlastní znak, erb nebo vlajku. Znám kamaráda, který chtěl svým dětem zanechat něco, co má vazbu na jejich rod. Odmalička má můj kamarád v oblibě dobu rytířů. Vždy když viděl nějaký erb nebo rodový znak, přál si mít svůj. Od minulého roku jej má.
Jiní lidé si místo erbu, rodového znaku dopřejí tetování. Tetování pak bývá zrcadlem duše. Nosí symboly nebo totemové silové zvíře na vlastní kůži. Tetováním vstupujeme obvykle do oblasti symbolů a obrazů čili jazyku duše. Má vědomou i nevědomou součást – vždy bude obsahovat něco přesahujícího, kam naše vědomá volba týkající se dané kérky nedosáhne. Z pohledu imaginativní terapie nás symboly mohou ochraňovat, ale také proměňovat, formovat nebo vyzývat. Skutečnosti, které nám umožňují ochutnat více barev a chutí, nás přibližují ke spirituálním kořenům a tajemství jako hluboké esenci života.
Tetování mnohdy skrývá i odkrývá víc, než je vidno na první pohled. Může představovat touhu po změně a změnu může podpořit. Je fenoménem, který stojí jakoby na hranici toho, co je, a toho, co bude/může být/má být. Vážou‑li se k tetování psychické obsahy, má emoční účinek a stává se tím působivou realitou a skutečností.
Na těle je ukotven motiv, který může zobrazovat, čím jsme prošli, co nás přitahuje, po čem toužíme nebo co nám chybí a co bychom rádi měli. Anonymní tělo se stává jedinečným. Někomu to umožňuje i zlepšit svůj vztah k tělu, protože najednou nese něco krásného a svobodně zvoleného. Je pak snazší nekoukat se na tělo jen skrz diktát současné doby a splňování všech společenských kritérií krásy.
Kůže je komunikací mezi já a ne‑já, mezi vnitřním a vnějším světem. Tetovaná kůže mluví a spojuje – vytváří most mezi pocity, představami a tělem, mezi já a symbolem, mezi já a druhými. Stále toužíme po jasném, bezpečném světě, a cokoli nás z toho vytrhává, může přinášet úzkost. Ale rovněž úlevu. Tetování má v sobě šamanskou ingredienci se svou víceznačností a nezařazeností. Je to signum, značka zapsaná na těle, kterou můžeme vnímat jako mantru či modlitbu.
Zahrnuje vztah k nepříjemným pocitům a vědomé vystavení se bolesti, před kterou nemusíme jen uhýbat, ale můžeme ji ustát, projít jí, integrovat ji a takto řešit svou krizi. Tetování jako rituál zahrnuje přijetí bolesti, čímž se stává iniciací do dospělosti – jen dospělé já může jít za rovinu instinktů, které nás vedou od bolesti pryč.
Impulzivitou a touhou po dalším a dalším kousku se tetování může stát nutkavostí, závislostí a dokladem vnitřního masochismu, který je neúspěšným pokusem proměnit vztah k bolavým věcem a ustrnutím duševního vývoje. Tetování může v určitém kontextu zobrazit i psychopatologii, ať už jde o vybraný obraz, či zraněnou motivaci k tetování. Může ale být jednou z mnoha diagnostických pomůcek v terapii, ať už se jedná o realizované kérky, či ty, které klient plánuje. Tetování lze někdy přečíst také jako volání o pomoc a odhalit v něm šifru naznačující odpověď na vnitřní zranění. Psychologie.cz
Šaman se ve změněném vědomí stává zvířetem. (Pera, bizoní hlava, medvědí kůže, sobí paroží) Dokáže splynout se zvířetem. Snad právě zvířata učila lidi jak vychovávat, jak lovit, jak se uchránit. Pes o bezpodmínečné lásce, věrnosti, fixaci na pánovi. Kočka může fixovaná na stavení může být také symbolem respektu. Bizon symbolizuje teplo, sílu, klid, ochranu, zvládání těžkých podmínek. Hlídá bezpečí rodiny, ukotven ve zkušenostech. Kůň může symbolizovat důvěru, pohodlí, bezpečí. Chytá autentické emoce od člověka. Zvířata nás učí instinktům a intuici.
Které silové zvíře máte vy ve svém životě? Jakou podobu má váš talisman, tetování, zvíře ve vašich snech. Jaké fungují vaše instinkty? Jak a čím vás může právě vaše silové, mytologické zvíře, nebo mytologická bytost obohatit?
Comments